Autorizovaná laboratoř ergonomie a fyziologie práce

Naše společnost je plně vybavena k provádění autorizovaných měření fyziologických a ergonomických faktorů pracovního prostředí, jako jsou:

  • lokální svalová zátěž
  • celková fyzická zátěž
  • pracovní poloha
  • ergonomie pracovního místa

Lokální svalová zátěž

(dále jen "LSZ“) je zátěž svalových a mimosvalových struktur předloktí a rukou, která se zvyšuje s mírou repetitivních pohybů v závislosti na svalové síle (% Fmax) a poloze ruky i předloktí. Při zvýšené zátěži dochází k přetěžování tkáňových struktur (muskuloskeletální onemocnění), které vyústí až do chronického stavu. Pokud se spojí diagnóza a překročení hygienického limitu u zaměstnance s příslušnou položkou v seznamu nemocí z povolání, může být toto poškození zdraví právně chápáno jako profesionální poškození zdraví, tedy nemoc z povolání. V ČR je již řadu let takovou diagnózou syndrom karpálního tunelu, která je co do počtu výskytu nejčetnější hlášenou nemocí z povolání.

Nutné je také pamatovat i na mimopracovní zátěž (práce s PC, domácí práce, sportovní aktivity, koníčky) či osobní dispozice (hormonální vlivy, vady zápěstí, metabolická onemocnění, poruchy krční páteře ad.), které mnohdy hrají nezanedbatelné postavení v souvislosti s daným poškozením.

Snížení LSZ v pracovním prostředí je možné dosáhnout jak prostřednictvím optimální ergonomie pracovního místa, tak řízenou rotací zaměstnanců, vhodným pracovním postupem, úpravou technologie výroby, omezováním kofaktorů (vibrace, chlad, ad.), až po ty pro zaměstnavatele nejcitlivější, jako je zavedení bezpečnostních přestávek či snížení výkonu (normy). Odměnou mu pak je snížení nemocnosti zaměstnanců (vč. související snížení fluktuace) a zvýšení jejich spokojeností.

Celková fyzická zátěž

("CFZ“) je dalším faktorem, který má své hygienické limity postavené na sledování velkého vzorku naší pracující populace. Vzhledem k tomu, že obecně ženy mají oproti mužům o třetinu méně svalové hmoty, jsou limity nastaveny rozdílně. Hygienické limity CFZ se skládají z limitů pro srdeční frekvenci, energetický výdej a manipulaci s břemeny. Jestliže dojde k překročení alespoň jednoho z limitu v pracovním prostředí, může být takováto práce zařazena do třetí, tedy rizikové kategorie.

U srdeční frekvence se hodnotí nejen její naměřený celosměnový průměr, ale i její maximální hodnota. Měření u dané práce musí být řádně provedeno u zdravých zapracovaných osob v průměrné směně.

Totéž platí u energetického výdeje pracovníka, který se v našich podmínkách běžně zjišťuje buď z přepočtu průměrné srdeční frekvence, nebo z časového snímku, za pomoci přepočtu pro jednotlivé činnosti a polohy těla. Mimo celosměnový energetický výdej, který je přepočten na netto hodnoty (MJ), se hodnotí také maximální minutový energetický výdej (kJ.min.)

Manipulace s břemeny je posuzována především na základě hmotnosti břemene a na základě časových charakteristik dané manipulace, tedy jak těžké břemeno se zvedá a jaká je jeho kumulace za směnu. Mluvíme tedy o přípustných a průměrných hygienických limitech. Úchopové možnosti, manipulační výška, délka dráhy přeneseného břemene apod., hrají významnou roli v přetěžování muskuloskeletálního aparátu, nicméně srovnání s limity není. Výjimku tvoří např. těhotné ženy a mladistvé osoby.

Pracovní poloha

může být, a v praxi běžně je, u každé osoby při stejně vykonávané práci poněkud rozdílná. Rozdílnost hledejme nejen v pohlaví měřené osoby, ale i antropometrických rozdílech a pracovním postupu (návyku), který bývá mnohdy odlišný. Hygienické limity jsou nastaveny stejně pro každou jednotlivou část těla (např. rameno, loket, zápěstí, prsty, apod.). Dle svíraných úhlů v závislosti na čase můžeme rozlišovat polohy přijatelné, nepřijatelné či podmíněně přijatelné. Nesmíme také zapomínat na kontrakci svalů, zda se jedná (podobně jako u LSZ) o práci statickou nebo dynamickou. U statické činnosti svalů dochází ke snížení průsvitu cév a tedy i ke snížení průtoku krve do/ze svalu. Statická práce je tak méně výhodná a způsobuje rychlejší únavu svalů.

Hygienické limity pro výše uvedené fyziologické faktory stanovuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění, které pamatuje i na zvýšení limitů pro směny delší než 8 hodin, rozdílnost pohlaví, průměrné a přípustné limity, bezpečnostní přestávky, apod.

Tento právní předpis však plně neodpovídá kategorizační vyhlášce č. 432/2003 Sb., v platném znění, a tudíž zařazení dané práce do příslušné kategorie nemusí respektovat zmiňované nařízení vlády. Pro účely kategorizace se používá výsledků autorizovaného měření.

Činnosti v kompetencích naší laboratoře

  • autorizované měření lokální svalové zátěže, celkové fyzické zátěže, pracovních poloh
  • provádění ergonomických screeningů
  • optimalizace pracoviště pomocí specializovaných hodnotících metod a ergonomických checklistů
  • návrh a optimalizace v modelovacím softwaru Tecnomatix Jack

Kontaktujte nás!

Osvědčení

autorizovaná laboratoř ergonomie a fyziologie práce

autorizovaná laboratoř ergonomie a fyziologie práce

Aktuality

24.8.2017

Specialista PLS

Do týmu autorizované laboratoře hledáme nové kolegy.

24.8.2017

Lékař (Mohelnice)

Do našeho týmu hledáme lékaře s atestací ve všeobecném praktickém lékařství, popř. pracovním lékařství.

archiv