Personalisté pozor! Změny v pracovnělékařských prohlídkách

Připravovaná novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., která upravuje organizaci pracovnělékařských služeb, přináší řadu změn, jež budou mít dopad jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance. Týkají se především vstupních a periodických prohlídek, požadavků na různé typy pracovních vztahů i definice rizikových faktorů. Níže uvádíme přehled těch nejzásadnějších.

Vstupní prohlídky u nerizikových prací už nebudou povinné

Novela ruší povinnost vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance vykonávající práce bez profesního rizika, typicky v kategorii K1. Zaměstnavatel bude mít nadále možnost prohlídku požadovat, ale v takovém případě ji musí sám iniciovat a uhradit. Pokud se rozhodne vstupní prohlídku nevyžadovat, bude se mít za to, že zaměstnanec je zdravotně způsobilý. Zodpovědnost za zdravotní stav v takovém případě přechází na zaměstnance, což s sebou nese nové důsledky z hlediska náboru i pracovněprávních vztahů.

Brigádníci a dohodáři budou muset na vstupní prohlídku

Dosavadní výjimka pro zaměstnance na dohody o provedení práce nebo činnosti v kategorii K2 se ruší. Tito pracovníci budou nově podléhat povinnosti absolvovat vstupní lékařskou prohlídku před zahájením práce, čímž se jejich pracovnělékařský režim přiblíží standardnímu zaměstnaneckému poměru.

Periodické prohlídky jen na písemnou žádost

Změny se týkají i periodických prohlídek. U zaměstnanců zařazených do kategorií K1 a K2 bude jejich provádění možné pouze tehdy, pokud o ně požádá zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec – a to písemně. Novela tímto krokem přináší větší flexibilitu, ale zároveň zvyšuje nároky na interní řízení zdravotní prevence. Zároveň se mění také frekvence prohlídek například u osob nad 50 let.

Jasné vymezení vstupní a mimořádné prohlídky

Novela zpřesňuje podmínky, za kterých se provádějí vstupní a mimořádné lékařské prohlídky – například při převedení na jiný druh práce, zvýšení expozice škodlivým faktorům nebo při důvodném podezření na ztrátu zdravotní způsobilosti. Změní se také forma a náležitosti lékařských posudků, které musí být v souladu s novým zněním vyhlášky.

Lokální svalová zátěž jako profesní riziko

Jedním z významných posunů je oficiální zařazení lokální svalové zátěže mezi profesní rizika. To má zásadní dopady na kategorizaci práce, hodnocení pracovního prostředí a rozsah pracovnělékařských služeb. V praxi to znamená například rozšíření povinností zaměstnavatelů v oblasti prevence onemocnění pohybového aparátu.

Co z toho plyne pro zaměstnavatele?

Novela přináší určité zjednodušení v případě nerizikových profesí, ale zároveň posouvá větší odpovědnost na zaměstnavatele. Ti budou muset upravit interní procesy, dokumentaci a informovat své zaměstnance o změnách v povinnostech. Velkou roli přitom bude hrát systémové řízení PLS a schopnost včas sledovat legislativní požadavky. Pokud si stále nebudete vědět rady, obraťte se na nás.

Úvodní fotografie © Pexels.com