Typickými situacemi, které je nutné na pracovišti řešit, nejsou jen viditelná poleptání nebo náhlé nehody. Patří sem také expozice oka žíravé látce, inhalační expozice nebezpečné chemické látce nebo směsi a také dermální expozice látkám s významným vstřebáváním kůží.

Zvlášť důležité je připomenout, že ne každá nebezpečná expozice musí být okamžitě provázena bolestí, pálením nebo výrazným zápachem. Některé látky se mohou vstřebávat kůží i bez zjevných varovných příznaků. Stejně tak inhalační expozice může vznikat postupně během pracovní směny a zdravotní obtíže se mohou rozvíjet nenápadně nebo s odstupem.

Právě proto je při poskytování první pomoci důležité nevycházet jen z subjektivních pocitů postiženého, ale především z klasifikace látky, cesty expozice a informací uvedených na etiketě nebo v bezpečnostním listu. Podle globálního přehledu Mezinárodní organizace práce (ILO) z roku 2024 souvisí expozice nebezpečným chemickým látkám přibližně se 40 % nemocí z povolání na celosvětové úrovni. Chemická rizika tak patří mezi nejvýznamnější příčiny pracovně podmíněného poškození zdraví.

Chemické látky na průmyslovém pracovišti: riziko, které nemusíte vidět, cítit ani chutnat

Často se setkáváme s tím, že na papíře je vše v pořádku: Firma má dokumentaci, bezpečnostní listy i osobní ochranné pracovní prostředky. Přesto se v provozu i v terénu opakovaně ukazuje, že zaměstnanci mohou být chemickým látkám vystaveni způsobem, který na první pohled nevypadá nebezpečně.

Největší riziko často nepředstavuje jen mimořádná událost nebo viditelná nehoda. Mnohem častěji jde o malé, opakované a nenápadné expozice, které se stanou součástí běžné práce. Kontaminované rukavice, nevhodně zvolený materiál ochranných prostředků, práce s chemickou látkou v nedostatečně větraném prostoru, nebo kontakt kůže s látkou, která nevyvolá okamžité pálení, bolest ani jiné varovné příznaky.

České statistiky nemocí z povolání zachycují pouze případy, které byly formálně nahlášeny, posouzeny a uznány. To je důležité: u chemických látek totiž mohou být následky opožděné, obtížně prokazatelné a část případů se do oficiálních statistik vůbec nedostane. Zaměstnanec má zdravotní problém, firma nevidí přímou souvislost a systém neeviduje událost jako nemoc z povolání.

Na globální úrovni je situace výrazně vážnější. ILO ve svém přehledu z roku 2024 upozorňuje, že výroba a používání chemických látek roste rychleji než schopnost systémů včas nastavovat bezpečné expoziční limity a preventivní opatření.

Ve kterém okamžiku dochází k expozici a před čím se mít na pozoru?

Inhalace, tedy vdechnutí, je jedna z nejrychlejších cest. Plíce mají velký povrch a bohaté prokrvení, takže některé látky se mohou dostat do krevního oběhu velmi rychle. Nebezpečné jsou například páry organických rozpouštědel, výpary kyselin, oxid uhelnatý, dusivé plyny ve vysokých koncentracích nebo svářečské dýmy.

Dermální expozice, tedy kontakt s kůží, je z hlediska prevence často nejpodceňovanější. Některé látky mohou pronikat přes pokožku bez viditelného podráždění. Rizikem jsou i špatně zvolené rukavice – materiál, který chrání proti jedné látce, může být pro jinou zcela nevhodný.

Oční expozice je mimořádně závažná. Oční tkáně jsou na chemické látky velmi citlivé a i krátký kontakt s kyselinou nebo louhem může způsobit trvalé poškození zraku.

Požití je v průmyslovém prostředí méně časté, ale stále reálné. Typicky při nedodržení hygieny rukou před jídlem, skladování potravin v blízkosti chemikálií nebo náhodném požití látky z nesprávně označené nádoby.

První pomoc při zasažení žíravinami a dalšími látkami, vyvolávajícími otok plic

Při expozici chemickým látkám rozhodují první minuty. Základem první pomoci je ale vždy bezpečnost zachraňujícího i zachraňovaného. Je nutné vyvarovat se chaotického jednání, postiženému zajistit tělesný i duševní klid a chránit ho před prochladnutím.

První pomoc při styku s kůží s žíravinami

1. Ihned svlečte potřísněné šatstvo.

2. Ještě před mytím nebo v jeho průběhu sundejte prstýnky, hodinky a náramky, pokud jsou v místě zasažení.

3. Zasažená místa oplachujte proudem, pokud možno vlažné vody po dobu 10 až 30 minut.

4. Nepoužívejte kartáč, mýdlo ani neutralizaci.

5. Poleptaná místa překryjte sterilním obvazem.

6. Na kůži nepoužívejte masti ani jiná léčiva.

7. Postiženého přikryjte, aby neprochladl.

8. Podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte lékařské ošetření.

První pomoc při zasažení očí s žíravinami

1. Ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody.

2. Rozevřete oční víčka, v případě potřeby i násilím.

3. Má-li postižený kontaktní čočky, neprodleně je vyjměte.

4. Výplach provádějte 10 až 30 minut, u žíravin od vnitřního koutku k zevnímu, aby nebylo zasaženo druhé oko.

5. V žádném případě neprovádějte neutralizaci.

6. Podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte co nejrychleji lékařské, pokud možno odborné ošetření.

7. K vyšetření musí být odeslán každý postižený, a to i v případě malého zasažení.

První pomoc při nadýchání látek vyvolávajících plicní edém

1. Rychle a s ohledem na vlastní bezpečnost dopravte postiženého na čerstvý vzduch.

2. Nenechte ho chodit.

3. Podle situace lze doporučit výplach ústní dutiny, případně nosu vodou.

4. Pokud je zasažen oděv, postiženého převlékněte.

5. Zajistěte ho proti prochladnutí.

6. Podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte lékařské ošetření.

7. Po takové expozici je nutné další sledování po dobu nejméně 24 hodin.

První pomoc při požití žíraviny

1. Nevyvolávejte zvracení.

2. Okamžitě vypláchněte ústní dutinu vodou.

3. Podejte 2 až 5 decilitrů chladné vody ke zmírnění tepelného účinku žíraviny.

4. Postiženého ale k pití nenuťte, zvlášť pokud má bolesti v ústech nebo v krku. V takovém případě nechte pouze vypláchnout ústa vodou.

5. Nepodávejte aktivní uhlí.

6. Nepodávejte žádné jídlo.

7. Nepodávejte nic ústy osobě v bezvědomí nebo při křečích.

8. Podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte co nejrychleji lékařské ošetření.

Co si z toho odnést?

Při první pomoci po expozici chemickým látkám neexistuje jeden univerzální postup pro všechny situace. Rozhoduje, zda šlo o žíravinu, látku toxickou, zdraví škodlivou, dráždivou nebo o látku, která může poškodit plíce po požití.

Vždy ale platí několik základních pravidel: nejprve chraňte sebe, jednejte klidně, přerušte expozici, zabraňte prochladnutí postiženého a v případě nejistoty okamžitě kontaktujte Toxikologické informační středisko na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402.

Při nutnosti lékařského vyšetření vždy vezměte s sebou originální obal s etiketou nebo bezpečnostní list látky.

Úvodní fotografie: © Archiv společnosti PREVENTADO s.r.o.

Použité zdroje:

- International Labour Organization: Exposure to hazardous chemicals at work and resulting health impacts: A global review. ILO, 2024.

- Státní zdravotní ústav: roční přehledy nemocí z povolání v České republice, Národní registr nemocí z povolání.

- Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

- U.S. CDC/NIOSH a BLS: data k pracovním kožním a respiračním onemocněním.

- Toxikologické informační středisko ČR: telefon 224 919 293.