Jak dopadá syndrom karpálního tunelu na české zaměstnance a zaměstnavatele

Syndrom karpálního tunelu (SKT) je v Česku dlouhodobě jednou z nejčastěji uznávaných nemocí z povolání. Podle dat Státního zdravotního ústavu na ni před pandemií připadalo více než 51 % všech uznaných nemocí z povolání – víc než ve Francii, na Slovensku i ve většině ostatních evropských zemí. Od propuknutí pandemie COVID-19 sice stále vede žebříčky právě tato nemoc, ale při odhlédnutí od tohoto vysoce infekčního respiračního onemocnění je stále vidět masivní vliv vibrací přenášených na ruce a přetěžování horních končetin (silový úchop a repetitivní pohyby) a s nimi spojeného syndromu karpálního tunelu.

Co je ale skutečně zajímavé, jsou data za rok 2025: počty uznaných případů u obou sledovaných příčin (přetěžování i vibrace) výrazně rostou. U SKT z vibrací jde o nárůst o více než 60 % oproti roku 2024. Zda jde o jednorázový výkyv, důsledek lepší dostupnosti diagnostiky, nebo signál zhoršujících se podmínek na pracovištích, ukáže teprve čas. Každopádně je to důvod sledovat toto téma i v příštích letech.

Pokles neznamená, že nemoc mizí. Naopak, pokles hodnot ukazuje na skutečnost, že SKT je mnohem méně často diagnostikován, což souvisí jednak s tím, že to téma firmy méně řeší a jednak s tím, že lékařská péče je v posledních letech méně a méně dostupná (viz náš předchozí článek o pracovním lékařství v ČR).

Následkem toho více zaměstnanců trpí na SKT a s postupem času roste riziko nemoci z povolání, výpadku pracovníka nebo dokonce i nutnosti odškodňovat.

A co to stojí? Výzkum publikovaný v odborném časopise Frontiers in Public Health (2024) popisuje SKT jako onemocnění s dvojím dopadem: zdravotním i ekonomickým – skrze absenci, sníženou produktivitu, náklady na léčbu a odškodnění. Zahraniční studie na vzorku přes 5 milionů pracovníků ukázala, že SKT způsobuje v průměru 27 dní pracovní neschopnosti – více než zlomeniny nebo amputace. Pro zaměstnavatele to znamená jednoduše to, že jeden neřešený případ SKT může stát víc, než celý rok preventivních prohlídek.

Co je syndrom karpálního tunelu a proč vzniká

Karpální tunel je úzký průchod v zápěstí, kudy prochází šlachy a středový nerv (nervus medianus). Pokud se tkáně v jeho okolí zanítí nebo otoků, nerv se dostane pod tlak – a začíná chronická neuropatie.

Typické příznaky:

• Brnění a necitlivost palce, ukazováčku a prostředníčku

• Noční bolest zápěstí nebo celé ruky

• Slabost stisku – věci vypadávají z ruky

• Pálení nebo elektrizující pocity šířící se do předloktí

Syndrom karpálního tunelu nejčastěji postihuje lidi, kteří při práci opakovaně a dlouhodobě zatěžují zápěstí: pracovníky ve výrobě a na montážních linkách, pokladní, zubaře, kuchaře, ale také kancelářské pracovníky u počítače. Ženy jsou postiženy přibližně třikrát častěji než muži.

Metaanalýza z roku 2024 publikovaná v Musculoskeletal Care (Gebrye et al., Manchester Metropolitan University), která analyzovala data z 15 zemí a přes 5 milionů osob, zjistila, že prevalence SKT se celosvětově pohybuje v širokém rozmezí – v závislosti na odvětví a způsobu diagnostiky. Rizikové profese vykazují výrazně vyšší výskyt než běžná populace, přičemž klíčovými faktory zůstávají opakovaná pohybová zátěž, vibrace a dlouhodobé statické polohy ruky.

Diagnostika probíhá nejčastěji pomocí elektromyografie (EMG) – vyšetření, které přesně změří rychlost vedení středového nervu a odhalí, jak vážné je případné poškození.

Jak poznat, že vás nebo vaše zaměstnance SKT ohrožuje

Syndrom karpálního tunelu se nerozvine přes noc. Typicky trvá měsíce, než se z občasného brnění stane trvalá obtíž. Právě toto „tiché" stádium je ideální okno pro diagnostiku – a prevenci.

Jednoduchý orientační test si můžete provést sami:

1. Phalenův test: Přitiskněte hřbety obou rukou k sobě (zápěstí ohnutá dolů, lokty horizontálně) a vydržte 60 sekund. Pokud se do té doby objeví brnění nebo necitlivost v prstech, je to důvod k dalšímu vyšetření.

2. Tinnelův příznak: Poklepejte prstem nebo tužkou na vnitřní stranu zápěstí (v oblasti karpálního tunelu). Pocit „elektrického výboje" do prstů je pozitivní nález.

Tyto testy jsou orientační – ne diagnostické. Potvrzení nebo vyloučení SKT vyžaduje odborné vyšetření.

Prevence: co může udělat zaměstnanec i zaměstnavatel

Syndromu karpálního tunelu z velké části předcházet jde. Klíč je v kombinaci ergonomie, pohybu a včasné diagnostiky.

Pro zaměstnance

Udržujte zápěstí v neutrální poloze – ruka by měla být v přímé linii s předloktím, ne zalomená dolů nebo do stran. Při práci u počítače to znamená správně nastavenou výšku stolu, podložku pod myš s opěrkou zápěstí a klávesnici, na kterou nedoléháte zápěstím zezdola.

Každou hodinu si dejte minutu přestávky – protáhněte prsty, zarotujte zápěstí, sevřete a uvolněte pěst. Jednoduchá cvičení, která výrazně snižují kumulativní zátěž.

Nepodceňujte první příznaky. Brnění přicházející jen občas (zpravidla v noci nebo po delší práci) je velmi časné varování. V tomto stádiu stačí úprava ergonomie a monitoring.

Pro zaměstnavatele

Ergonomické hodnocení pracoviště je zákonnou součástí kategorizace prací pro rizikové profese, ale má smysl i tam, kde si to firma dosud nemyslela. Nevýrobní prostředí (kanceláře, call centra, logistika) SKT způsobují stejně reálně.

Rotace pracovníků mezi pozicemi s různým typem zátěže snižuje kumulativní přetížení konkrétních svalových skupin. Přestávky nejsou ztráta produktivity – jsou investice do toho, aby zaměstnanec byl za rok stále fit.

A především: pravidelný screening. EMG vyšetření odhalí problém dřív, než zaměstnanec vůbec přijde s obtížemi. Léčba včasně zachyceného SKT je konzervativní – dlaha, fyzioterapie, úprava práce. Léčba pokročilého SKT je operační sál, měsíce rekonvalescence a potenciální odškodnění.